|
|
Sledování integrace koní do stáda v aktivním ustájení
MACHOVÁ, Radka
Cílem této diplomové práce bylo zpracovat přehled o dosavadních vědeckých poznatcích týkajících se etologie koní, technologie ustájení a projevech stresu u koní. Dalším cílem bylo připravit vlastní pozorování, jehož cílem bylo vyhodnotit průběh seznamování nově příchozích koní umístěných v integračním boxu s novým stádem v průběhu prvních tří dnů a vyhodnotit význam integračního boxu. Celkem byli sledováni tři mladí koně do věku 3 let začleňovaní do aktivní stáje v integračním boxu s využitím kamerových záznamů. Každý kůň byl nepřetržitě sledován první 3 dny integrace. Doba trvání jednotlivých kategorií chování byla zaznamenávána v minutách. Celkem bylo hodnoceno 216 hodin. Data byla zpracována v Microsoft Excel. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení pomocí chí-kvadrát testu a párového t-testu. U všech koní bylo zjištěno, že frekvence sociálního chování byla nejvyšší první den a poté klesala, v průměru z celkových 174,7 minut první den na 84 minut den třetí. Avšak byl zaznamenán rozdíl mezi sledovanými jedinci v délce celkového času stráveného sociálním chováním (110 min, 197 min a 766 min). Tento rozdíl byl potvrzen jako statisticky průkazný (p-hodnota = 0,004). V průběhu prvních tří dnů klesal podíl lokomoce v průměru z 207,3 minut první den na 144,3 minut třetí den a naopak stoupal čas strávený potravním chováním - žraním v průměru z 342,3 minut první den na 497,7 minut třetí den a čas odpočinku v průměru z 333 minut první den na 450 minut třetí den. Při porovnání chování koní ve dne a v noci převažovaly sociální chování, lokomoce a alternativní postoj ve dne. V případě sociálního chování (průměrně 73 a 47 min) nebyl tento rozdíl průkazný (p-hodnota = 0,12 > 0,05), naopak průměrná doba lokomoce (průměrně 118 a 75 min) a alternativního postoje (průměrně 144 a 75 min) se lišila ve dne a v noci průkazně (p-hodnota = 0,02 < 0,05). Výsledky práce ukazují, že v průběhu prvních tří dnů v integračním boxu u koní ustupují projevy stresu. Potvrdil se vliv jedince a jeho temperamentu na průběh integrace v prvních třech dnech. Využití integračního boxu se tak při seznamování koní jeví jako vhodné pro snížení stresu a pro bezpečnější zařazení koně do nového stáda s následným navykáním na aktivní stáj.
|
|
|
Kdo je boss teď? aneb dopad farmaka sertralinu na hierarchii raků
MAREŠ, Josef
Znečištění volných vod farmaceutickými látkami je aktuální hrozbou pro vodní organismy. Rozvoj farmacie a zvýšená konzumace léčiv vede k zatížení vodního prostředí nebezpečnými polutanty. Díky rychlému a stresujícímu životnímu stylu u většiny lidské populace výrazně stoupá konzumace antidepresiv. Antidepresiva a ostatní léčiva se po konzumaci a exkreci dostávají přes čističky odpadních vod do vod podzemních a povrchových, kde mohou sekundárně ovlivňovat necílové organismy. Tato diplomová práce posuzuje možný vliv běžně užívaného antidepresiva sertralinu na vzájemné sociální chování u raků mramorovaných (Procambarus virginalis). Experiment byl založen na monitorování chování různých velikostně odlišných dvojic raků. V rámci vytvořených dvojic byli posuzovány vzájemné interakce mezi raky kontrolními, raky exponovanými v sertralinu a recipročně také mezi oběma skupinami raků. Tři týdny před monitorováním byli exponovaní raci vystaveni environmentálně relevantní koncentraci sertralinu 1 g?l-1. Výsledky byly vyhodnoceny senzorickým posouzením dle dostupné metodiky a následně se statisticky vyhodnotily. Žádný sledovaná skupina raků nevykazovala signifikantní rozdíl v chování. Díky prvotní fázi experimentů tohoto typu nemůžeme ze zjištěných výsledků s jistotou určit, že sertralin nemá vliv na sociální chování raků mramorovaných. Společně s dalšími antidepresivy je však sertralin, jako selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu, zajisté možnou hrozbou pro životní prostředí.
|
|
|
Oxytocin and Social Behavior in Laboratory Rodents
Aruťuňanová, Patricie ; Svoboda, Jan (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Oxytocin je neuropeptidový hormon, který je znám primárně svými neuromodulačními účinky na samičí reprodukční systém. Vyvinul se společně s vasopressinem z vasotocinu a je syntetizován v hypothalamu, konkrétně v supraoptickém a paraventrikulárním jádře, odkud putuje přes neurohypofýzu do krevního oběhu. Jeho periferní účinky pokrývají celou škálu fyziologických procesů od vyvolání porodu k tlumení úzkostí. Oxytocinový receptor je typ receptoru spřažený s G proteinem, jehož agonisté a antagonisté se hojně používají v porodnictví. Tento hormon je v poslední době spojován se sociálním chováním, například byly ukázány jeho účinky na agonistické chování u laboratorních hlodavců. U těchto druhů zodpovídá za správný průběh kopulace, a stejně tak u nich stimuluje parentální chování. Pozitivní vliv má i na jejich sociální paměť. Oxytocin je nadějným lékem pro neuropsychiatrická onemocnění se sociálními deficity.
|
|
|
Denní režim a prvky sociálního chování slona indického (Elephas maximus) v ZOO Praha
Ouřadová, Petra ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Kopřivová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá denním režimem a prvky sociálního chování slonů indických v Zoologické zahradě hl. m. Prahy v období od léta 2011 do jara 2012. V první části práce je zahrnuta problematika a analýza literatury chobotnatců (historie, výskyt, tělesné vlastnosti a rozmnožování), následně jsou popsány prvky chování slonů indických. V závěru práce jsou uvedeny výsledky denního režimu slonů a pozorování jejich sociálního chování v ZOO, které jsou srovnávány s chováním v přírodě a v zajetí. Práce se zaměřuje na falešné pověry o slonech, které jsou mezi lidmi známé. Ospravedlněny jsou formou interview s ošetřovatelkou slonů ze ZOO Praha. Klíčová slova: slon indický, sociální chování, stereotypní chování
|
|
|
Rizika poruch zdraví v adolescenci jako odraz rozvoje digitálních technologií
Reitmayer, Adam ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Fialová, Irena (oponent)
NÁZEV: Rizika poruch zdraví v adolescenci jako odraz rozvoje digitálních technologií AUTOR: Adam Reitmayer KATEDRA (ÚSTAV) Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PaedDr. Eva Marádová, CSc. ABSTRAKT: Bakalářská práce je zaměřena na dospívající mládež v souvislosti s využíváním moderních digitálních technologií ve vztahu působení těchto technologií na životní styl, postoje k životu a na zdraví. Teoretická část je orientována na objasnění vlivu rodiny na výchovu adolescentů, na volný čas v průběhu vývoje a na vývoj a vliv techniky na člověka, zvláště pak na digitální technologie z pohledu možných zdravotních rizik. Zpracování teoretické části vychází z rozboru, popisu a srovnání informačních zdrojů literárních a elektronických. Úkolem praktické části je zmapování vlivu informačních a komunikačních technologií na sociální chování, na životní styl a na zdraví adolescentů. Ke zmapování je využito kvantitativní empirické šetření, anonymní dotazníková výzkumná technika. Z porovnání výsledků empirického šetření s teoretickými poznatky je formulováno doporučení, jak mají pedagogičtí pracovníci s adolescenty z pohledu rizik poruch chování ve vztahu k digitálním technologiím výchovně pracovat. KLÍČOVÁ SLOVA: digitální technologie, adolescent, sociální sítě, sociální chování, zdraví, závislost, psychické změny, internet
|
|
|
Výchovné hodnoty očima učitelek mateřské školy
Krausová, Simona ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Hlavním tématem této práce jsou hodnoty a jejich role v rámci předškolního vzdělávání. Cílem této práce je najít odpověď na otázku, jaké výchovné hodnoty učitelky mateřských škol považují ze svého pohledu za nejdůležitější s ohledem na kurikulární dokumenty, které jsou pro ně závazné. V teoretické části práce jsou hodnoty představeny z různých perspektiv: filosofické, psychologické, sociologické a pedagogické, přičemž právě pedagogická perspektiva je stěžejní. Hodnoty jsou dále zkoumány z pohledu jejich zakotvení v rámci závazných kurikulárních dokumentů, jako je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, z pohledu etických principů, kterými se mají řídit pedagogové působící v předškolních institucích, a je popsán vliv, který mají hodnoty na formování chování dětí. V empirické části jsou představeny výzkumné otázky, metody sběru dat, způsoby analýzy dat a výsledky výzkumu. Nejvýznamnější hodnoty z pohledu učitelek můžeme rozdělit do tří skupin: morální hodnoty (např. umět se chovat, být zdvořilý a slušný), hodnoty spojené se vztahy (např. umět navazovat přátelství, umět se domluvit, vyjít s druhými, umět řešit konflikty) a hodnoty spojené s dovednostmi (např. hygienické návyky, základy stolování, dovednost v oblékání, samostatnost, sebeobsluha). Klíčová slova hodnoty, morální hodnoty,...
|
|
|
Ovlivňování pracovního prostředí a řízení konfliktů
Šulcová, Simona ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou řízení konfliktů, které mohou vzniknout v pracovním prostředí. Teoretická část diplomové práce řeší sociální a psychologické aspekty pracovních vztahů, jejich význam a také vliv na pracovní výkon, shrnuje nežádoucí jevy na pracovišti. Poslední kapitola teoretické části pojednává o konfliktech a jejich řešení. Empirická část diplomové práce se zaměřuje na aktuální klima ve vybrané organizaci. Zjišťuje, jakým způsobem šetřená organizace doposud řešila problémy, sociálního chování svých zaměstnanců na pracovišti. Především se zaměřuje na konflikty a jejich vliv na pracovní vztahy, které ve zvoleném podniku panují, a to s využitím kvantitativního šetření (technika polostrukturovaných rozhovorů a dotazníků). Z analýzy získaných výsledků, bude navržen vzdělávací seminář, jakožto zpětná vazba pro organizaci.
|
|
|
Socializace kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) v novém výběhu v zoo Hluboká
BAŽANTOVÁ, Jiřina
Kamzík horský (Rupicapra rupicapra) obývá horské oblasti v alpských zemích a v Malé Asii. V Čechách byl uměle vysazen v Lužických horách (1907) a Jeseníkách (1913). Kamzík tvoří většinou vícepočetné tlupy, které jsou vedeny nejzkušenější samicí. Samci žijí buď v malých skupinách, nebo solitérně. Cílem práce byla etologická studie prováděná v zoo Hluboká a v zoo Olomouc a dále porovnání chovu v těchto zoo. Pro zpracování etologické studie byla použita metoda přímého pozorování. Pozorování v zoo Hluboká probíhalo po dobu 7 měsíců, v dopoledním a odpoledním čase. Etologický snímek byl prováděn pro každého jedince zvlášť (jeden samec a dvě samice). Kromě přímého pozorování zde byly využity dvě fotopasti, ze kterých byly záznamy zpracovány pro celou skupinu zvířat. V zoo Olomouc bylo pozorování uskutečněno ve dvou dnech a prováděno pro celou skupinu zvířat. Z pozorování bylo zjištěno, že kamzíci v obou zoo trávily nejvíce času příjmem potravy a ležením. Výjimkou byla samice Andulka ze zoo Hluboká, která trávila nejvíce času ve stáji (mimo dohled). Určitou asociálnost jí způsobovala dominantní samice Eliška. V zoo Olomouc byla pohybová aktivita nejvyšší v ranních a večerních hodinách, zatímco v zoo Hluboká nikoli. Byly vytipovány tři hlavní faktory, které mohou mít vliv na chov kamzíků v lidské péči: počet zvířat, klimatické podmínky a situace výběhu.
|
|
|
Sociální dovednosti a možnosti jejich rozvoje u dětí s poruchou autistického spektra
KYSILKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou rozvoje sociálních dovedností dětí s poruchou autistického spektra v mladším školním věku. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je zaměřena na základní informace o jednotlivých druzích poruch autistického spektra, předkládá nejpodstatnější informace vztahující se k sociálním dovednostem dětí s autismem a podrobněji se věnuje specifickým projevům Aspergerova syndromu. Praktická část se zaměřuje na skupinové nácviky sociálních dovedností. Pomocí kvalitativního výzkumného přístupu jsou zkoumány možnosti kompenzace deficitů v oblasti sociálního chování a komunikace u dětí s Aspergerovým syndromem. Cílem praktické části bakalářské práce bylo přiblížit specifika rozvoje sociálních dovedností pomocí skupinových nácviků a předat zkušenosti rodičů dětí, které na tyto nácviky docházely.
|
|
|
Poruchy chování a emocí v kontextu školních a sociálních důsledků na žáka 1. stupně základní školy
Hlaváčková, Kateřina ; Veselá, Věra (vedoucí práce) ; Šotolová, Eva (oponent)
Poruchy chování a emocí v kontextu školních a sociálních důsledků na žáka 1. stupně základní školy. Abstrakt: Diplomová práce se zabývala problematikou poruch chování u dětí mladšího školního věku. Jejím hlavním cílem bylo zjistit rozsah poruchového chování žáků 1. st. základní školy z pohledu učitelů a zmapovat, jaké symptomy poruch chování se nejčastěji projevují u žáků v několika pražských základních školách. Dále pak analyzovat vliv těchto projevů, resp. poruchového chování na školní prospěch, vztahy s vrstevníky a vztahové postoje učitelů k žákům s problémovým chováním. Posledním cílem bylo zmapovat a posoudit spolupráci školy a rodiny, projevený zájem a ochotu rodiny ke spolupráci na případné nápravě či navržených výchovných opatřeních ze strany školy. Tato práce má zcela praktický charakter, jelikož mapuje skutečný pedagogický terén a jejími jedinými respondenty byli třídní učitelé, u kterých se předpokládala znalost jejich třídních kolektivů. V teoretické části diplomové práce jsou s pomocí odborných zdrojů popsány jednak poruchy chování, které mají výchovně, sociálně či osobnostně podmíněný základ, ale také poruchy, za jejichž příčinu je považováno organické poškození CNS a které jsou laické veřejnosti známé pod názvem ADHD. Zmíněny jsou také tzv. symptomatologické poruchy chování. Část praktická...
|
host ::
RSS.